+420 725 791 305 Pouze rozvoz

Stres

Stres není nemoc, ale když trvá delší dobu, tak významně přispívá k rozvoji psychických i tělesných obtíží. Pravidelná pohybová aktivita a lepší kondice snižují míru stresu. Účinnější se zdá být spíše vytrvalostní cvičení než silové, důležitá je pravidelnost.

Stres je pro mnoho lidí téměř každodenní součástí života. Trvá-li delší dobu nebo je intenzivní, může způsobit jak psychické, tak tělesné nemoci. Nejčastějším důsledkem jsou deprese, úzkosti, kardiovaskulární nemoci, astma, revmatoidní artritida apod.

Důvodem rozvoje nemocí z nadměrného stresu jsou změny hormonů v krvi a také nevhodný životní styl, se stresem tak často spojený. Dochází ke zvýšení stresového hormonu kortizolu, vedoucímu k poruše metabolismu cukrů, tuků, bílkovin, ovlivnění imunity a krevní srážlivosti. Zvýšení adrenalinu a noradrenalinu zvyšuje krevní tlak a srdeční frekvenci. To ve spojení s kouřením, konzumací alkoholu, nevhodnou stravou a nečinností znamenají značná rizika pro řadu orgánových soustav.

Mnoha výzkumy bylo dokázáno, že pravidelný pohybový trénink zlepšuje úroveň stresu a působí i jako prevence jeho komplikací. To platí u dospělých i u dětí.

K dlouhodobému snížení stresu je nejúčinnější pravidelný vytrvalostní trénink, například kolo, chůze, běh či plavání, spíše střední a vyšší intenzity. Silové cvičení, obratnostní cvičení a protahování se v tomto případě zdají být méně efektivní.

Je vhodné začít cvičit pod dohledem odborníka, případně ve skupince lidí se stejnými problémy, aby se zvýšila motivace i pravidelnost. Trénink začíná pozvolna, tedy s menším zatížením a po kratší dobu, postupně se prodlužuje čas cvičení a zvyšuje se náročnost tréninku. Přínos obvykle pozorujeme asi po 10 týdnech pravidelného cvičení, alespoň 3krát týdně.

Výběr sportovní činnosti je nejlepší podle zájmu a možností, ideálně tak, aby pohyb člověka bavil.

Zdroj:

B.K.Pedersen, B. Saltin, Exercise as medicine, Scand J Med Sci Sports 2015