+420 725 791 305 Pouze rozvoz

Srdeční selhání

Během života dospěje k srdečnímu selhání až 20 % osob. Jedná se o následek řady kardiovaskulárních nemocí. Léčba musí být vždy komplexní, vedena pod dohledem zkušeného odborníka. Kromě léků, přístrojů a operačního řešení se uplatňují i režimová opatření, mezi která spadá i pohybová aktivita.

V dnešní době je srdeční selhání nejčastěji důsledkem ischemické choroby srdeční a špatně léčeného krevního tlaku. Poškození srdečního svalu a nemoci chlopní se v posledních letech uplatňují méně. Příčinou může být i cukrovka.

Srdeční selhání je stav, kdy srdce není schopné přečerpávat dostatečné množství krve. Příznaky jsou velmi rozmanité, někteří jsou téměř bez obtíží, jiní odkázaní na pomoc okolí. Častými projevy jsou dušnost, otoky a únava. V důsledku nedostatečné funkce srdce dochází i ke změnám hormonálním, které následně poškozují další orgánové systémy. Pravidelně ubývá i svalová hmota, snižuje se zdatnost a schopnost plnění běžných životních úkonů.

Dříve se všem lidem se srdečním selháním doporučoval klidový režim. Na podkladě nových výzkumů je nyní pohybová aktivita naopak doporučována. Je prokázáno, že pravidelné užívání léků a vhodně zvolený cvičební plán zlepšuje kvalitu života, omezuje nutnost pobytu v nemocnici a zvyšuje i očekávanou délku života.

Před zahájením pravidelné pohybové aktivity je nutné, aby s postupem souhlasil ošetřující kardiolog. Pacientův stav musí být dobře kompenzovaný správně nastavenou léčbou.

V tomto případě je nezbytné vždy podstoupit zátěžový test, aby se odhalila i rizika, která v klidu nejsou patrná (např. nedostatečné zásobení srdce krví, poruchy rytmu, nedostatečný vzestup krevního tlaku při cvičení atd.).

Tréninkový plán musí být zvolen podle individuálních potřeb pacienta. Tréninky probíhají ve specializovaných zařízeních s možností časného zásahu v případě komplikací.

Začíná se cvičením mírné intenzity po velmi krátkou dobu i několikrát denně. Postupně se zvyšuje jak intenzita zátěže, tak časové období. Potom, co je pacient schopný cvičit 30 minut v kuse, je doporučováno cvičit 2–3krát týdně. Nejlépe se zde osvědčuje tzv. intervalový aerobní trénink, kdy jsou málo náročné úseky prokládané úseky s vyšší zátěží. Silové cvičení zde nemá jednoznačně lepší ani horší výsledky.

Asi po roce pravidelného tréninku je patrné zlepšení srdečních funkcí, nárůst svalové hmoty, zlepšení celkové kondice a kvality života.

Vhodným doplňkem je i pravidelná rehabilitace, která může zlepšit rozpínání hrudníku a tím zmenšit nároky na srdce.