+420 725 791 305 Pouze rozvoz

Hyperlipidémie

Hyperlipidémie a dyslipidémie tvoří skupinu metabolických nemocí, které jsou spojeny se značným kardiovaskulárním rizikem. Na jejich vzniku se podílí genetika, přidružená onemocnění a vliv životního stylu. Pravidelná pohybová aktivita je důležitým doplňkem k medikamentózní léčbě a současně příznivě ovlivňuje i další rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí.

Pozor! Zvýšená hladina krevních tuků a tzv. lipoproteinů není totéž, co obezita. I přesto, že mezi oběma existuje úzký vztah. Obecně platí, že člověk s nadváhou, který je ale fyzicky aktivní, má lepší prognózu, než člověk pohybově neaktivní s normální hmotností.

Zvýšená hladina krevních tuků nebo nevhodné rozložení jejich podskupin je dáno geneticky, což je nejčastější příčina. Dále mohou být hladiny krevních tuků zvýšeny z důvodu jiného základního onemocnění, např. štítné žlázy, nemocí ledvin, cukrovky, mentální anorexie či jako důsledek užívání některých léků.

V krvi se nachází více typů krevních tuků, z nichž některé mají příznivý vliv na zdraví (HDL) a jiné (LDL, VLDL, IDL, TAG) jsou naopak spojeny s rizikem rozvoje aterosklerózy tepen. Cílem léčby je snížit negativně působící krevní tuky a zvýšit tuky protektivní. Toho lze dosáhnout kombinací režimových opatření a léků.

Změna životosprávy se týká změny stravovacích návyků, omezení nadměrného množství alkoholu a nekouření. Stejně tak je potřeba doplnit do denního režimu pravidelnou pohybovou aktivitu.

Pravidelná pohybová aktivita příznivě ovlivňuje všechny podskupiny krevních tuků a jejich hladiny – lipidy tělu prospěšné zvyšuje a naopak lipidy podporující vznik aterosklerózy snižuje.

Chceme-li ale pohybovou aktivitou ovlivňovat a upravovat hladiny krevních tuků, je potřeba, aby pohybová aktivita byla pravidelná a jednalo se o déletrvající cvičení. Doporučené minimum je 120 minut středně intenzivní zátěže týdně nebo 20–30 km chůze týdně.

Je-li cvičení intenzivnější, lze dobu zkrátit, a naopak, při menší zátěži dobu prodloužit. Obvykle se doporučuje vytrvalostní aktivita podle zájmu a možností člověka (rychlá chůze, běh, kolo, plavání…), ale efektivní je i silový trénink.

Předpokládá se, že k příznivému ovlivnění krevních tuků tréninkem dochází proto, že trénovaný sval je schopný lépe zpracovávat tuky místo cukrů, které přednostně využívá netrénovaný sval.

Vzhledem k tomu, že zvýšený cholesterol je často spojen s vyšším kardiovaskulárním rizikem, je před zahájením pohybové aktivity vhodné zhodnotit u rizikových pacientů celkový zdravotní stav, aby se předešlo případným rizikům spojeným s náhlou, nezvykle vysokou pohybovou činností.

V případě, že se o rizikového člověka nejedná (nemá další komplikace jako vysoký tlak, nekouří, nemá cukrovku, nemoci srdce apod.), je možné cvičit v podstatě bez omezení.

Zdroj:

R. Češka a kol, INTERNA, první vydání 2005, Galen

B.K.Pedersen, B. Saltin, Exercise as medicine, Scand J. Med SciSports 2015