+420 725 791 305 Pouze rozvoz

Chopn

Chronická obstrukční plicní nemoc je třetí nejčastější příčinou úmrtí. Téměř vždy vzniká jako následek kouření. Kromě dýchacího systému jsou poškozeny i další orgánové soustavy. Příznivý vliv pohybové terapie je u této nemoci jednoznačně prokázán.

CHOPN se řadu let rozvíjí plíživě a bezbolestně. První příznaky se dostavují po 40–50 letech kouření cigaret, náchylnější jsou ženy.

Dochází k trvalému, zhoršujícímu se poškození dýchacích cest a plic. Nejtypičtějšími následky je dušnost, kašel s vykašláváním hlenu, únava a pokles zdatnosti.

Vzhledem k tomu, že onemocnění v těle vyvolává trvalý zánětlivý stav, při kterém se tvoří řada chemických látek, dochází i ke komplikacím mimo dýchací ústrojí. Dochází k významnému poklesu svaloviny a snížení svalové síly. To se týká jak svalů dýchacích, tak i ostatních svalů, např. v oblasti končetin. Tím se dýchání i pohyb stává výrazně namáhavějším.

Dále zánět přispívá ke kardiovaskulárním komplikacím i nemocem pohybového aparátu. Velmi často je přidružena cukrovka, anemie a psychické obtíže. Uzavírá se kruh obtíží, který je nutno přerušit.

Podle řady studií je pravidelná pohybová terapie nedílnou součástí ostatních léčebných možností. Je přínosná pro pacienty se všemi stupni onemocnění. Je možné cvičit i se současnou podpůrnou léčbou kyslíkem.

Pravidelný trénink a dechová rehabilitace snižuje pocit dušnosti, únavy, zvyšuje svalovou sílu a zlepšuje psychický stav. Pohybová aktivita v tomto případě nezlepšuje přímo postižené oblasti dýchacích cest, ale zlepšuje celkový zdravotní stav svým příznivým vlivem na ostatní poškozené systémy (svaly, kardiovaskulární systém, metabolismus atd.).

Zlepšuje se kvalita života, člověk tráví méně času v nemocnici.

Cvičební plán by měl být ideálně sestaven individuálně na podkladě zátěžového testu. Vhodný je trénink vytrvalostní i silový, nejlépe jejich kombinace.

U vytrvalostní zátěže (chůze, cyklistika, plavání…) se dříve dostavuje dušnost, kvůli které musí být aktivita přerušena. Lépe tolerovaný je intervalový trénink, kdy se velmi krátké úseky s těžkou zátěží střídají s velmi lehkou zátěží nebo úplným odpočinkem. Cílem je, aby byl nemocný za 8–12 týdnů schopen vykonávat aktivitu střední zátěže po dobu asi 30 minut vcelku. Je-li tohoto dosaženo, doporučujeme takovou aktivitu alespoň třikrát týdně. V případě menší výdrže doporučujeme cvičit kratší dobu, ale více dní v týdnu (15 minut 5–7krát týdně apod.).

Silový trénink je neméně důležitou součástí léčby CHOPN. Vede k výraznému posílení kosterních svalů, včetně svalů dýchacích. Dochází tedy nejen ke zlepšení dýchání a zdatnosti, ale vlivem navýšení svalové hmoty se zlepšuje např. i cukrovka, osteoporóza atd. Tato forma tréninku je na rozdíl od vytrvalostních aktivit spojena s menším pocitem dušnosti, proto je pro řadu pacientů příjemnější.

Alespoň prvních 7 týdnů je vhodné cvičení pod kontrolou ve zdravotnickém zařízení, a to z důvodu nácviku optimálního provedení pohybu a možnosti kontroly životních parametrů, případně řešení komplikací. Neopomenutelná je lepší spolupráce a motivace, díky kterým je snazší i samotné osvojení si návyku na pravidelný pohyb.

Zdroj:

Mc. Ardle, Exercisephysiology, 2015, eightedition

B.K. Pedersen and Saltin, Exercise as medicine, evidence forprescribingexercise, Scand J. MedSci Sports 2015

R. Češka a kol, Interna, 2010